Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči
Vacek, Jiří ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá urbanistickými úpravami nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči. Hledá příčinu problému disfunkce v rámci lokálních i širších vztahů k okolí. Nabízí možné řešení vedoucí k rehabilitaci funkce nábřeží, jeho zprůchodnění, scelení a aktivního znovuzapojení do života města.
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR - LOKALITA VYŠKOV
Šupák, Lukáš ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Projekt obsahuje urbanistickou studii přestavby veřejného městského prostoru bývalých prádelen v centrální městské zóně. Konverze tohoto areálu zahrnuje revitalizaci a asanaci staré zástavby a okolí, nové objekty, volné prostory pro relaxaci s širokým programem funkcí i služeb jako např. fitness, galerie, restaurace, administrativní prostory, obchodní prostory, bydlení, loftové bydlení . Objekty i plochy jsou umístěny či vytvářeny pro jednoduchý pobyt návštěvníků a pohyb pasantů. Důležitou součástí projektu je řešení a transformace říčního nábřeží. Studie zohledňuje veškerá specifika soudobé architektury v historickém prostředí.
Kompaktní město - rehabilitace městského území v okolí historického jádra Brna - ,,brněnský Bronx"
Peterka, Jiří ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rehabilitací městského území v těsné blízkosti historického jádra města Brna. Třetinu plochy řešeného území zaujímají areály brownfields. Cílem práce je nalezení jejich nového funkčního využití, zejména areálu bývalé továrny Mosilana, nalezení potenciálu Svitavského náhonu a vytvoření nových městských prostor a předprostor nově využívaných budov. Úpravy dále zahrnují vytvoření nábřeží určeného pro chodce, vybudování cyklostezky, napojení území na městskou hromadnou dopravu, vybudování vlakové stanice, výstavbu bytových domů s aktivním parterem a maximální průchodnost území. Důraz návrhu je kladen na kompaktnost zástavby, polyfunkčnost objektů a hierarchii dopravy, kdy se do popředí dostává člověk a jeho každodenní život a potřeby. Koncept návrhu odráží moderní urbanistické trendy 21. století.
Asanace Žižkova na přelomu 70. a 80. let 20. století
Baklová, Eliška ; Gjuričová, Adéla (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí asanace pražského Žižkova na přelomu 70. a 80. let v současných vyprávěních tehdejších obyvatel. Výzkum využívá metod orální historie a soustřeďuje se na subjektivní vnímání průvodních jevů asanace, tedy původní kvality bydlení, mentálních obrazů čtvrti a přesunů obyvatel, a to z hlediska těch, kdo se přestěhovali v rámci čtvrti, i těch, kdo museli Žižkova opustit. Spolu se samotným bouráním a proměnou mezilidských vztahů práce sleduje také fenomén výstavby panelových sídlišť, kam se velká část obyvatel z asanovaných domů přestěhovala. V syntetizující části se diplomová práce se věnuje rozměrům času, genderu, nostalgie a paměti místa.
Způsoby likvidace Lýkožrouta smrkového
ŘÍHA, Jan
Bakalářská práce se zabývá morfologií a životním cyklem lýkožrouta smrkového. Hlavní záměr je kladen na opatření proti boji s lýkožroutem smrkovým a přehledem takových technik a technologií k tomu určených. Popisuji zde problematiku rojení, zimování a jaké má kůrovec přirozené nepřátele. V bakalářské práci uvádím, jak s lýkožroutem zacházet, jak mu předcházet, a hlavně jsou zde uvedeny návody, jak jednotlivé technologie k jeho likvidaci použít. Jedná se o mechanickou technologii likvidace nebo chemickou likvidaci. Dále je zde uveden rešeržní přehled článků z mezinárodních databází a výtažky z nich. Cílem této práce je vytvoření rešeršního přehledu o biologii a způsobech likvidace lýkožrouta smrkového.
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
Využití biologické bezpečnosti v chovu prasat jako nástroj zlepšující jejich užitkovost
Řiháček, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na využití biologické bezpečnosti v chovu prasat. Z hlediska struktury práce je nejprve vysvětlen pojem biologická bezpečnost (biosecurita). V práci je zpracována základní charakteristika externí biologické bezpečnosti jako je zabránění průniku infekčních agens, vytvoření bariér pro vstup osob a dopravy, ochrana chovu před jinými druhy zvířat a veterinární ochranná pásma. Vrámci interní biologické bezpečnosti je popis zaměřen na optimalizaci produkčních technologických systémů, vytvoření bariér, asanační opatření, zdravotní kontrola a vakcinace, kontrola surovin a monitoring. Dále se v bakalářské práci pozornost soustřeďuje na ochranu před zavlečením ekonomicky závažných chorob do chovu prasat, včetně vlivu na jejich užitkovost.
Asanace Pražského předměstí od 50. do 80. let dvacátého století
VESECKÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá problematikou asanace Pražského předměstí v Českých Budějovicích od 50. do 80. let 20. století. V úvodní kapitole je nastíněn vývoj Pražského předměstí od jeho počátků až do první poloviny 20. století. Jádro diplomové práce představuje stavební vývoj předměstí ve druhé polovině 20. století a asanační práce, které bylo nutné provést pro výstavbu nového panelového sídliště. Práce se také podrobněji zabývá třemi klíčovými stavbami, které vznikly ve třech časových obdobích. Stavbou 50. a 60. let je tzv. Koldům, kolektivní dům od architekta Bohumila Böhma. Ze 70. let pochází obchodní dům Družba, navržený architekty Ladislavem Konopkou a Aloisem Hlouškem. Vybranou stavbou poslední fáze v 80. letech je pošta vedle obchodního domu Družba, navržená rovněž Ladislavem Konopkou. U všech vybraných staveb je pozornost směřována nejen na jejich stavební historii, ale také na význam objektů v lokalitě i jejich současný stav. Cílem diplomové práce bude především zmapovat stavební fáze Pražského předměstí a poukázat na rozsah urbanistické proměny této nejstarší části města.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.